Druhy jizev

Druhy jizev

Rozdělení druhů jizev

Druhy jizev můžeme rozdělit podle:

  • způsobu, jakým vznikají
  • jejich vzhledu

Druhy jizev podle způsobu, jakým vznikají

Jizvy po operaci

Jizva vznikající po operaci je součástí každého chirurgického výkonu. Záleží však na operatérovi, jakou metodu operace využije, zda laparoskopickou metodu nebo klasickou. Podle toho budete mít buď jizvu v podobě dvou malých drobných jizviček ve velikosti asi centimetrové dírky nebo jizvu několik centimetrů dlouhou. Aby došlo ke správnému zahojení jizvy, je zapotřebí minimálně 6 týdnů neprovádět žádné silové aktivity, jíst stravu bohatou na vitamíny, minerály a bílkoviny a nevystavovat jizvu slunečnímu záření po dobu minimálně třech měsíců. Samozřejmostí je udržovat jizvu čistou, aby nedošlo k zanícení operovaného místa a případné infekci.

Jizvy po popálení

Dalším způsobem, jak mohou na těle vznikat nevzhledné jizvy, jsou popáleniny na těle. Při popáleninách je nutné kůži ihned zchladit. Při popáleninách vyššího stupně nikdy spálené místo nemažte, pouze ho sterilně překryjte. U těchto popálenin je místo velmi bolestivé a náchylné infekci. Popáleniny mohou vzniknout různými způsoby. Podle toho je dělíme na termické, elektrické, chemické nebo popáleniny vzniklé díky radioaktivnímu záření. Při popáleninách prvního stupně dochází ve většině případů k dobrému hojení bez vzniku nežádoucích jizev. U popálenin vyššího stupně a velkého rozsahu je zapotřebí vyhledat kliniku rekonstrukční chirurgie. Terapie u rozsáhlých popálen je dlouhodobou záležitostí a vyžaduje velkou dávku trpělivosti. Vyžadují totiž nejkomplikovanější a nejnákladnější léčbu při léčbě jizev. Průběh hojení závisí nejen na tom, jakým způsobem k popálenině došlo, ale také jak hluboko byla kůže poškozena, zda došlo k popáleninám u dětí, dospělých nebo starších lidí (hojení u dětí a seniorů je komplikovanější) a samozřejmě na místě popálení a příčině, tedy zda došlo k popálení přímým kontaktem se zdrojem nebo pouze v důsledku sálání.

Rozlišujeme tři stupně popálenin, tedy:

  • I. stupeň – kůže se poměrně rychle a dobře hojí, je zarudlá a popálené místo velmi silně pálí
  • II. stupeň – kůže se hojí velmi pomalu, až několik týdnů, na kůži se tvoří puchýře s plazmou, popálenina II. stupně bolí nejvíce, jelikož došlo k poškození podkoží
  • III. stupeň – po tomto popálení dochází ke vzniku nevzhledných jizev, odumírá tkáň, často je nutná transplantace kůže, bolí méně než II. stupeň, hojí se však nejdéle (i měsíce)

Jizvy po akné

Akné bývá častým problémem dospívající mládeže. Zvýšenou produkcí mazových žláz dochází k ucpávání pórů v pokožce a při zanesení bakteriemi a kvasinkami, dochází ke vzniku hnisavých červených pupínků. Akné se vyskytuje nejen na obličeji, dekoltu, ale i zádech. Akné je zapotřebí pečlivě dlouhodobě ošetřovat, aby došlo ke zlepšení jeho stavu, tzn. pravidelně pleť čistit teplou vodou a mýdlem, nesahat si na obličej, jelikož dochází k šíření akné na další části obličeje a nečistýma rukama dochází k ucpávání pórů. Doporučuje se také akné sterilně ošetřovat papírovými ubrousky nebo gázou. V neposlední řadě je vhodné vynechat čokoládu, alespoň po dobu těchto problémů. U rozsáhlejších projevů akné mohou na obličeji nebo zádech zůstávat drobné jizvy v podobě jakýchsi prohlubní v pokožce.

Jizvy po oparech

Velmi častým způsobem, jak mohou vznikat na rtech jizvy, jsou opary. Vznikají díky viru Herpes simplex, který se projeví hnisavým puchýřkem nejčastěji na rtu. Z puchýřku pak vznikne stroupek, v některých případech i jizva. Opary mohou být zapříčiněny mnoha faktory, například stresem, fyzickou nebo psychickou zátěží, leknutím, sluněním nebo chladem. Opar lze včas léčit krémy s antivirotiky. Díky včasné aplikaci léčivých přípravků můžeme předejít vzniku stroupků a následným jizvám.

Jizvy po neštovicích

Plané neštovice jsou další onemocnění, které může mít následky v podobě jizviček. Neštovice jsou malé puchýřky naplněné tekutinou, které se přirozeně většinou velmi dobře hojí. Pokud však dojde díky úpornému svědění k jejich rozškrábání do krve, je možné, že po zahojení zůstanou na kůži jizvičky. Svědění předcházíme natíráním různými pudry nebo léčivými přípravkami. Tyto přípravky způsobí vysychání pupínku, tvorbu stroupku a následné vyloupnutí. V některých případech je možno podávat i léky, které omezí svědění. Jizvy po neštovicích bývají plastické neboli hypotrofické, což znamená, že jsou níže, než je ostatní pokožka.

Strie, těhotenské strie

Strie vznikají nejčastěji při zvětšení tělesného objemu. S růstem těla se snaží přizpůsobit i kůže. Ne vždy se však kůže tak rychle napíná, a proto často dochází ke vzniku strií. Tyto jizvy vznikají popraskáním elastických vláken povrchu kůže. Strie mají různou podobu a závisí jen na tom, jak kvalitní kůži daný jedinec má a jak rychle došlo k nárůstu objemu určité tělesné patrie. Strie vznikají jak u žen, tak u mužů. Závisí vždy na elastičnosti pokožky daného jedince. Někomu se vytvoří strie centimetrové, jinému třeba i 10 cm dlouhé, jiné jsou široké jen milimetry, ostatní třeba i centimetry. Barevná podoba těchto jizev může být od červené, po modrofialovou. Časem začínají strie blednout a získávají šedostříbrnou barvu. Nejčastější příčinou vzniku strií může být náhlé přibrání na váze, rychlý nárůst svalové hmoty při posilování, příliš velké prsní implantáty, příliš rychlý růst u dětí nebo také strie vznikající v důsledku těhotenství. Strie se tvoří hlavně na břiše, prsou, zádech, pažích, hýždích nebo stehnech a bocích. Strie nebolí, při vzniku však mohou svědět. Aby se předešlo nebo alespoň částečně zabránilo striím, hlavně těm těhotenským, je zapotřebí kůži dostatečně a pravidelně promazávat hodně mastným krémem nebo olejem. Léčba strií je velmi komplikovaná a poměrně nákladná záležitost. Na zesvětlení strií může pomoci biolampa, která vydává polarizované záření a posiluje metabolismus buněk a urychluje hojení jizvičky. Další variantou zmírnění projevu strií je vakuová mikrodermabraze, kdy dojde k zabroušení pokožky. Tato varianta se využívá v případě, kdy již strie máme delší dobu. Pokud teprve vznikají, je nejvhodnější využít laseru.

Jizvy po císařském řezu

Dalším druhem viditelné jizvy je jizva po císařském řezu, který se provádí plánovaně nebo akutně při porodu. Řez se vede po hranici stydké oblasti, což znamená, že se nechá snadno zakrýt spodním prádlem. Jizva je dlouhá většinou 10-15 centimetrů. Je však nutno pamatovat, že řez je velmi hluboký a trvá většinou minimálně 6 týdnů, než se rána zahojí. Po toto období je nutné vyvarovat se fyzické námaze, snažit se dostatečně odpočívat a spát a jíst stravu bohatou na minerály, bílkoviny a vitamíny. Jizvu je vhodné začít ihned po odstranění stehů promazávat, aby se lépe hojila.

Druhy jizev podle jejich vzhledu

Jizvy hypertrofické

K hypertrofickým jizvám dochází tak, že se nad jizvou vytvoří přebytečné vazivo a vznikne nad ní jakýsi vyvýšený útvar nad okolní kůží. Tato forma jizvy se nešíří do okolní rány, tedy nepřesahuje hranici operačního řezu nebo poranění. Je možné ji nahmatat. Hypertrofická jizva je asi nejčastějším případem chybného hojení jizvy. Tato jizva má samozřejmě nejen estetická negativa, ale zároveň může způsobovat i zdravotní potíže, jako je omezení pohyblivosti určitých tělesných partií, například v oblasti kloubů. Vyskytuje se u lidí s tmavším fototypem, u mladších žen s vyšší produkcí kalogenních vláken, a to hlavně v oblasti hrudní kosti, na ramenech nebo na uších. Nejčastějším důvodem pro vznik tohoto druhu jizvy jsou popáleniny a úrazy. U hypertrofických jizev začínáme nejprve domácí léčbou tlakovými masážemi, silikonovými kompresními náplastmi, podáváním kortikosteroidů, zmražením tekutým dusíkem nebo laserovým ošetřením. Teprve po těchto variantách se přistupuje k plastické chirurgii.

Jizvy hypotrofické (atrofické)

Hypotrofická jizva je opakem jizvy hypertrofické, což znamená, že jizva nevystupuje nad úroveň pokožky, ale v tomto případě tvoří jizva jakousi prohlubeň v pokožce. Jedná se převážně o jizvičky po akné nebo neštovicích. Odstraňujeme je například injekcí kyseliny hyaluronové, která pleť vypne a vyrovná nebo odpařovacím laserem.

Keloidní jizvy

Keloidní jizva vzniká stejným způsobem jako jizva hypertrofická, s tím rozdílem, že se nad jizvou vytvoří jakýsi cípatý útvar a tkáň se stává tuhou a zbytnělou. Je to jizva přesahující pooperační řez nebo rozsah rány. Barva keloidní jizvy je převážně červená nebo fialová, postupem času se mění na šedorůžovou. Keloidní jizvu se snažíme zredukovat obdobně jako jizvy hypertrofické, tedy masážemi, silikonovými náplastmi, laserem, injekční aplikací kortikosteroidů přímo do jizvy nebo zmražením tekutým dusíkem. Pomoc plastického chirurga je v případě keloidních jizev volena také jako poslední šance, jelikož i po jeho ošetření se může stát, že se tato nevzhledná jizva vytvoří znovu.

Sjednat konzultaci

Co je jizva?

Za jizvy je označeno jakékoliv narušení celistvosti kůže, bez ohledu na to, jakou příčinou k jizvě došlo. Jizva je přirozenou reakcí vašeho těla na určitý podnět.

Jizvy mohou vznikat jako následek operace, úrazu, popálení, říznutí, akné nebo třeba těhotenství.

Další plastické operace


Mohlo by Vás zajímat: